Nejstarší osídlení Ostravska

Emisí roku 2023 je Nejstarší osídlení Ostravska

 

Téma Nejstarší osídlení Ostravska je věnováno 70. výročí nalezení Petřkovické venuše.

Pravěká tzv. Gravettská civilizace využívala k lovu velké zvěře jejích migračních tras vedoucích Moravskou Bránou, na nichž ve výhodných polohách zakládala trvalá i sezónní sídliště. Stopy po několika chatách a rituálním prostoru se dochovaly v katastru dnešních Petřkovic pod vrchem Landek. V pozůstatcích ohnišť byly nalezeny ohořelé kousky uhlí – nejstarší důkaz, že pravěký člověk na území dnešní Ostravy vědomě používal kamenné uhlí jako energetickou surovinu. Četné pokročilejší kamenné nástroje a hrudky vypálené zformované hlíny – počátky keramické produkce – svědčí o příslušnosti k tehdejšímu civilizačnímu centru Evropy.

Před 70 lety objevil tým archeologa Bohuslava Klímy drobné, 46 mm vysoké torzo ženské figurky, která byla podle místa nálezu nazvána Petřkovická venuše. Je vyrobena z krevele, používaného gravettienci jako zdroj červeného barviva pro rituální účely. Tvoří ji tři úlomky; hlava, levá část pasu a spodek nohou se nedochovaly. Svými štíhlými tvary je mezi paleolitickými venušemi jedinečná.

 

Obydlí, zobrazené na pozadí kompozice, symbolizuje dům a domov ve všech jeho podobách. Od prvních sídlišť pravěkých lovců, přes středověké kupecké a řemeslnické město s hradem a přilehlými vesnicemi, které se proměňovaly v nové městysy a města, jež se nakonec spojily v průmyslovou tzv. Velkou Ostravu. Ta je dnes součástí rozsáhlé sídelní aglomerace překračující česko-polské hranice a propojené intenzivními hospodářskými, sociálními, kulturními i ekologickými vztahy.

Na rok 2023 připadají i dvě výročí spojená s velkými monografickými publikacemi o dějinách města. Před 30 lety bylo vydáno monumentální dílo kolektivu historiků a archivářů Dějiny Ostravy, postihující její vývoj od nejstarších dob do počátků socialistické výstavby. O 20 let později ji doplnila Ostrava, která je zatím poslední velkou shrnující prací.