Panovnická privilegia
Panovnická privilegia. V období králů neměla města možnost dělat vše, co můžou dnes, potřebovala svolení krále nebo „majitele“. Dělila se podle toho, kdo jej zakládal. Královská města byla založena králem, nebo se jednalo o město, které bylo povýšeno na královské.
Věnná města byla přidělena královně. Horní města byla těžební, která se řídila tzv. „horním zákonem“. Dále byla města poddanská, které založila šlechta
nebo církev. Každé město oplývalo určitými privilegii a mělo práva, kterému mu udělil zakladatel nebo vrchnost.
V květnu roku 1362 zavítal do Opavy český král a římský císař Karel IV., aby zjistil, zdali nehrozí nebezpečí od Polských hranic. Polský král Kazimír se měl údajně zapojit do protikarlovské koalice spolu s Rudolfem IV. Habsburským a Ludvíkem z Anjou. Opak byl však pravdou a císař se vydal na jih, kde čekal větší hrozbu.
Z doby jeho pobytu se dochovala listina, kde uděluje městu Ostravě právo konat každoroční výroční trh – 8 dnů před a 8 dnů po svátku na Nebevstoupení páně. Tento tah přispěl k hospodářskému rozvoji města a zároveň jeho vzestupu mezi městy olomouckého biskupství.
Text: Kristýna Lásková
